Vážení zákazníci, vzhledem k vysokému množství objednávek, může dojít ke zpoždění v odeslání o 2-3 pracovní dny. Předem Vám děkujeme za pochopení.
Pokračovat do košíku
Zákaznická podpora:+420 374 446 702info@nemeckyeshop.cz
    Ceny v:
    Domů / Blog a recepty / 365 dní…tedy vlastně 366 dní v roce. Přestupný rok je tu. Jak naložíte s dnem navíc?

    365 dní…tedy vlastně 366 dní v roce. Přestupný rok je tu. Jak naložíte s dnem navíc?

    Každý čtvrtý rok se v našem kalendáři objevuje zvláštní rok, který má jeden den navíc. Tento fenomén známý jako "přestupný rok" představuje fascinující aspekt v našem časovém počítání a má své kořeny v historii lidské civilizace. 29. únor je přestupný den, který se v kalendáři objeví jednou za 4 roky. Je to dodatečný den v únoru, který pomáhá sladit kalendářní rok s astronomickým rokem, který trvá 365,2422 dní.

    Kde se vzal?

    Přestupný rok je způsob, jakým se snažíme synchronizovat náš sluneční kalendář s délkou jednoho tropického roku, což je doba, kterou Země potřebuje k jednomu úplnému oběhu kolem Slunce. Tento základní princip zavedl Julius Caesar v římském kalendáři kolem roku 45 př. n. l., a poté byl dále upravován a rafinován v průběhu dějin. V juliánském kalendáři, který zavedl Julius Caesar v roce 46 př. n. l., se přestupný rok zaváděl každý rok po 3 letech. To vedlo k nadměrnému prodlužování kalendářního roku.

    V gregoriánském kalendáři, který zavedl papež Řehoř XIII. v roce 1582, se přestupný rok zavádí pouze v letech, která jsou dělitelná 4, s výjimkou let, která jsou dělitelná 100, ale nejsou dělitelná 400.. Například tedy roky 1600, 2000 a 2400 jsou přestupné, ale roky 1700, 1800 a 1900 nejsou. Tento kalendář používáme mezinárodně dodnes

    V důsledku toho máme systém, kde každý rok trvá přibližně 365 dní a 6 hodin, což znamená, že bychom měli mít každý čtvrtý rok den navíc, aby se zároveň přiblížil délce tropického roku. Tento den navíc je přidán jako 29. února.

    Proč má únor jen 28 dní?

    Odpověď najdeme v dávné historii. Může se zdát divné, že druhý měsíc v roce je takto “osekaný”. Proč nemá méně dní první nebo naopak poslední měsíc v roce? Odpověď je nasnadě – Ne vždy začínal rok v lednu. Nápovědy můžeme hledat například v Číně, kdy nový rok začíná až druhé novoluní po zimním slunovratu, nejčastěji tedy v únoru.

     Odpovědí na naši otázku však není Čína ale Řím. Pohybujme se v období před více než 2000 lety. Staří Římané měli opravdu zvláštní kalendář. Jejich kalendář měl jen 10 měsíců a 304 dní. Začínal v březnu, září však byl sedmý měsíc – september, z latinského slova septem – sedm. Posledním měsícem v roce byl prosinec – december – z latinského slova decem – deset. Rok začínal jarem, novým začátkem, a skončil v prosinci, po podzimu. Kde jsou však zbylé 2 měsíce? Jak už jsme si řekli, Římané měli divný kalendář. Zbývající měsíce – tedy leden a únor,  byly z nějakého důvodu bez kalendáře. Kalendář měl prostě přes zimu jakýsi zimní spánek.

     Až poté jeden Říman dospěl k názoru, že by zbývající dny bylo vhodné rozdělit a tak vznikl leden a únor. Únor tak byl poslední měsíc v kalendářním roce a proto na něj "nezbylo" už tolik dní. Ve 13.století tvrdil učenec, že v juliánském kalendáři měl únor na přechodný rok 30 dní, až do roku 8 př. n. l., kdy Oktavianus Augustus zkrátil únor, aby měl jeho měsíc srpen (August) 31 dní.  

    V přestupném roce proto jeden den navíc dostane. V římském kalendáři, ze kterého vychází náš gregoriánský kalendář, byl únor posledním měsícem v roce. Proto se přestupný den přidával na konec roku.

    Později byl únor přesunut na začátek roku, ale tradice přidávání přestupného dne na konec roku se zachovala. Únor je nejkratší měsíc v roce, takže přidání jednoho dne k němu má menší dopad na celkovou strukturu kalendáře. Přidání přestupného dne do února je proto jednodušší a srozumitelnější pro běžné uživatele kalendáře.

    Zajímavosti o přestupných letech

    Přestupný rok má různé historické a kulturní významy po celém světě. V některých kulturách je tento den považován za šťastný a je spojen s tradičními oslavami a rituály. Vědci a astronomové také využívají přestupné roky k lepšímu porozumění našemu slunečnímu systému a jeho pohybu.

    Historické významné roky: Některé události v dějinách světa jsou spojeny s přestupnými roky. Například americká Deklarace nezávislosti byla podepsána 4. července 1776, což byl také přestupný rok.

    Olympijské hry: Olympijské hry se často konají v přestupných letech. To umožňuje organizátorům lépe synchronizovat harmonogram událostí s ročními obdobími.

    Rodinné události: Pro mnohé lidi jsou přestupné roky zvláštní, protože představují unikátní datum pro narozeniny, svatby a jiné rodinné události.

    Základ pro kalendáře: Přestupné roky jsou klíčovými prvky pro vytváření různých druhů kalendářů po celém světě, ať už jde o kalendáře náboženské, astronomické nebo kulturní.

    Přestupné roky, obklopené aurou výjimečnosti, se stávají líhní tradic a pověr. Mezi nejznámější zvyky patří tzv. den naruby, kdy se role obracejí a ženy ujímají iniciativy v lásce. Mohou tak požádat o ruku svého vyvoleného a dát mu najevo svůj zájem.

    Tato tradice se v některých regionech České republiky promítá i do Velikonoc. V přestupném roce se tam na pomlázku chystají ženy, nikoliv muži. S úsměvem a lehkým švihnutím symbolicky předávají mužům pomyslnou moc a nadvládu. Pánové se tak stávají objekty koledování a odměnou jim za pomlázku bývají sladké dobroty a kraslice.

    Tradice "dne naruby" a ženského koledování o Velikonocích v přestupném roce dodávají tomuto období zvláštní atmosféru plnou humoru a překvapení. Je to oslava originality a odklonu od běžných zvyklostí, která vnáší do života jiskru neobvyklosti.

    Přestupné roky s sebou nesou nejen zvláštní kalendářní anomálii, ale i bohatou tradici a s ní spojené pověry. Tyto zvyky dodávají tomuto období mystický nádech a oslavují originalitu a neotřelost. I když se s nimi někteří nesetkávají v praxi, stávají se součástí našeho kulturního dědictví a připomínají nám bohatost a rozmanitost tradic.

    Velikonoce jsou tady už za měsíc a my jsme připraveni. Už dnes u nás najdete spoustu velikonočních dobrot nejen pro koledníky: VELIKONOCE 2024   

    Více inspirace a receptů najdete v naši rubrice Blog a recepty  

    Předchozí článek Další článek
    Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz
    Rádi vám upravujeme nabídku na míru, ale abychom to zvládli, používáme k tomu soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.