Popeleční středa a pučálka
Popeleční středou končí období masopustu a začíná postní doba. Ta trvá 40 dní (do půstu se nepočítá 6 nedělí, s nimi zbývá do Velikonoc 46 dní) a předchází největším křesťanským svátkům – Velikonocím. Masopustními oslavami skončilo zimní období zemědělského roku, přichází předjaří a s ním začátek nového roku a první polní práce. V našem článku se dočtete o Popeleční středě a také se dozvíme o tradičních potních pokrmech. Vyzkoušejte si připravit tradiční pokrm pučálka /Na Chodsku je tento pokrm označován jako pálenec), podle našeho receptu.
Období půstu
40 dní trvající půst ustanovila církev již v 5. století. Číslo 40 symbolizuje počet dnů, jež Ježíš strávil v poušti a připravoval se na veřejné působení, také to vyjadřuje počet dní půstu a výstupu Mojžíše na horu Sinaj. Půst je čas odříkání a duchovní přípravy k spoluprožívání příběhu Ježíše Krista. V dnešní době se těchto 40 půstu zaměřuje podle tradice na omezení či úplném vynechání masa. Nezůstává však jen u masa. Postní dobu lze rozšířit v podstatě na jakýkoliv zlozvyk. Populární je například omezit konzumaci alkoholu, či v rámci přípravy na plavkovou sezónu, omezení cukru a sladkostí.
Popeleční středa
Občas bývá označována i jako Popelec. A proč právě popel? Hraje totiž důležitou roli. V tento den kněz dělá věřícím na čele křížek se slovy: „Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš, případně „Čiňte pokání a věřte evangeliu.” na znamení pomíjivosti života a pokory člověka, tedy nutnost pokání. Popel, kterým kněz dělá křížek, se získává ze spálených kočiček, které byly posvěcené minulý rok na květnou neděli. Tento zvyk pochází až z 12. století. Původně byly z kostela vyhánění kajícníci a popel se sypal na ně. Později se zvyk rozšířil na všechny věřící.
Zvyky
V různých krajích se tradují různé zvyky. Některé z nich říkají, že žen chodili po vsi s mýdlovou vodou, kterou natírali muže vracející se z masopustu, když se chtěli vyhnout této “koupeli” museli se vyplatit. Za peníze si pak ženy kupovali rosolku, sladký likér z ovoce. Jinde naopak chodil směšně oblečený muž, hledající masopust. Po prohledání tavení většinou obdržel výslužku v podobě zbytků z masopustu.
Podle některých se nemám o Popeleční středě prát prádlo, protože by zůstalo po celý rok špinavé. Další pověra říká, že kdo se o Popeleční středě napije svěcené vody bude ochráněn před komáry. Ze stejných důvodů pijí muži na tuto středu kořalku.
Postní pokrmy
Pro křesťany platí na Popeleční středu přísný půst. Nesmí se jíst maso a najíst se dosyta můžete jen jednou za den. Půst neplatí pro malé děti a pro staré či nemocné lidi. Proč se vlastně v postní době nejedlo maso? Jednalo se hlavně o maso teplokrevných zvířat. Údajně mělo být škodlivé, neboť v člověku probouzelo touhu zabíjet. Po době hodování během masopustu vystřídala tyto pochoutky jídla jednoduchá a prostá. V jídelníčku nesměly v průběhu půstu chybět luštěniny, zelí, kváskový chléb a nebo třeba sladkovodní ryby. Ve stravě se neměly objevovat ani polévky z vývaru, ale také ani vejce a máslo. Sýry a tvaroh byly povoleny.
Pučálka
Tradičním postním pokrmem byla hlavně pučálka. Jedná o opražený naklíčený hrách, který se připravoval na slano i na sladko. Dochucoval se medem nebo rozvařeným ovocem, případně solí, cibulí a zelím. Právě pučálka z naklíčeného hrachu se jedla při první postní neděli a na Popeleční středu.
Recept: hrách – suchý, celý, neloupaný; koření dle chuti; máslo
Postup: Hrách dva až tři dny předem přebereme, dáme do zavařovací sklenice a zalijeme vodou; necháme stát do druhého dne. Druhý den z hrachu slijeme přebytečnou vodu, propláchneme a zalijeme čerstvou vodou. Vrátíme do sklenice, kterou přetáhneme potravinářskou folií, do které uděláme párátkem pár dírek a nechte další den. To už by měly být na hrachu vidět klíčky dlouhé alespoň půl centimetr. V tu chvíli je pučálka připravená na opékání. V pánvi rozehřejeme máslo do kterého vsypeme naklíčený hrách. Osolíme špetkou soli, opepříme černým pepřem a opékáme na středním stupni tři až pět minut. Hrášek opékáním postupně změkne a jakoby zesládne. V průběhu pražen. Hotový hrášek je lehce křupavý.
Před podáváním osolte nebo dochuťte cukrem či medem, obojí je výborné.
Pranostiky:
Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok nato běží.
Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Popeleční středa, kdo nemá kožíšek, promrzne až běda.
Bude-li ve Středu popeleční vítr nebo vichr, pak celý půst větrný bude.
Březnové slunce má krátké ruce.
Březen - za kamna vlezem.
Příště se podíváme na jednotlivé neděle během půstu.
Mezitím, si můžete přečíst další články z naši rubriky Blog a recepty .
Nezapomeňte také postupně připravovat sladkosti pro velikonoční koledníky. Postní doba je sice na začátku, ale uteče to jako voda.
Vše pro koledníky i pro své ratolesti naleznete v kategorii Velikonoce. Nakoukněte také do kategorie Vánočního výprodeje, protože sladkosti máme rádi nejen o Vánocích.