Postní neděle a lidové zvyky 1. díl
Během postního období je 6 postních neděl. Každá z nich má svůj název a pojí e k ní různé lidové zvyky. Společně se 40 postními dny tvoří 46 dní před Velikonocemi. První z nich je před námi, přečtěte si tedy, co vše se k nedělím váže podle lidových tradic a kde získali své pojmenování. V prvním díle našeho článku si představíme první tři neděle. Navíc si můžete podle našich receptů připravit klasická nedělní jídla. Dnes to budou liščí preclíky.
První neděle postní – Černá, liščí, pučálková
Označení černá získala tato neděle podle barvy oděvu, které nosily ženy do kostela. Byly symbolem smutku nad smrtí Ježíše. Nosily zejména černé šátky. Označení pučálková pochází o d tradičního pokrmu, jež se v tento den připravoval. Něco o něm i o tom jak si tento pokrm doma připravit najdete v našem předchozím článku: Popeleční středa a pučálka.
Posledním pojmenování je liščí neděle. Jedná se o nejveselejší ze všech variant. Maminky pekly v noci dětem preclíky, které se potom navlékly na proutek a schovaly se v zahradě. Ráno musely děti do zahrady, pomodlit se a najít schované preclíky, které pak mohly sníst. Říkalo se jim, že je tam ztratila liška. Děti, které se pomodlily a snědly preclíky prý další rok nikdy nebolely zuby.
Recept na liščí louhované preclíky:
Doba přípravy: 1 hodina 20 minut. (Hodina kynutí, 20 minut příprav)
Na 10 preclíku budete potřebovat: 500 g hladké mouky, kostku droždí, lžičku cukru, 250 ml mléka, 50 g másla, půl lžičky soli, 80 g jedlé sody a trochu hrubé soli na posypání.
Uděláme si kvásek z droždí, cukru mléka a trochu mouky. Poté, co vzejde kvásek, smícháme jej s ostatními surovinami a promícháme. Vypracujeme na hladké těsto a necháme asi 20 minut odpočinout. Potom těsto rozdělíme na 10 stejných kousků a necháme kynout na teplém místě dalších 30 minut. Z těsta vytvarujeme prameny, které zamotáme do preclíku. V hrnci dáme vařit litr vody s jedlou sodou. Preclíky pomocí sítka namáčíme asi půl minuty ve vodní lázni a následně umístíme na pečícím papírem vyložený plech, posypeme hrubou solí. Pečeme v předem vyhřáté troubě na 180 stupňů asi 15 minut.
Druhá postní neděle – Pražná, pražmová
V tento den se pražilo obilí, ze kterého se dělal pokrm pražmo. Pražma jsou upražené naklíčená obilná zrna, z těch se také připravovala polévka praženka, nebo kaše.
Na pražnou neděli se muži scházeli v hospodě a rokovali o úrodě a obilí. Při té příležitosti popíjeli pálenku z obilí a tím vzdávali úctu obilí a zemi.
Letos vychází tato neděle na 13. března, den po svátku sv. Řehoře. S tímto svátkem se pojí mimo jiné i mnoho pranostik. Nejznámější jsou asi: Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře svačina se vyoře. (je delší den a tedy třeba svačit)
O svatém Řehoři ale třeba až někdy jindy.
Třetí postní neděle – Kýchavá
Název, jak asi všichni odtuší, pochází ze slova kýchat. Tento název pochází již, ze středověku, kdy řádili mory, které se projevovali kýcháním, Lidé v té době věřili, že kdo kýchne, musí umřít. Snad proto, aby se ochránili před smrtí, přáli si při kýchání zdraví: „Pozdrav Tě Pán Bůh” či „Pomáhej Pán Bůh.” Poté, co už nebylo takové riziko morů, zůstalo pozravení při kýchnutí spíše jen znakem dobrého chování. Panovalo však přesvědčení, že kýchání čistí hlavu. Používala se tedy celá řadě věcí, která měla kýchání napomoci, například šňupací tabák.
Říká se: Kdo na Kýchavou neděli kýchne třikrát za sebou, bude celý rok zdráv!
Ale také, že kolikrát člověk na kýchavou nedělí kýchne, tolik roků bude ještě živ.
V tento den se na stolech objevila pórková polévka a bramborové šlejšky.
Pranostiky vázající se k tomuto období:
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese dlouho námi ještě třese.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
Pro více článků navštivte naši rubriku Blog a recepty, kde najdete zajímavé články i chutné recepty.
V prodeji už jsou velikonoční produkty nejen pro koledníky. Všechny najdete v kategorii Velikonoce.