Poutě, jarmarky a svatý Vavřinec
Srpen je ve své třetině, prázdniny ubývají a svátek slaví sv. Vavřinec. V Domažlicích se slaví tzv. Chodské slavnosti nebo chcete-li Vavřinecká pouť. Chodské slavnosti, protože jsou na Chodsku a proč Vavřinecká? Kvůli vrcholu Veselá hora, lidově přezdívané “Vavřineček” s kaplí sv. Vavřince. Jedná se velikou událost a sjíždí se na ni lidé z širokého okolí. My se v dnešním článku podíváme na osobu svatého Vavřince a na poutě a jarmarky obecně.
Kdo byl sv. Vavřinec?
Svatý Vavřinec je jeden z nejoblíbenějších a nejuctívanějších světců. Již ve středověkém Římě stálo více než třicet kostelů a kaplí, které byly tomuto světci zasvěceny. První místo, kde byl svatý Vavřinec uctíván, byla malá bazilika u hřbitova Campo Verano v Římě, kde se nachází podle legend i mučedníkův hrob. K Vavřincově cti následovaly další chrámy nejen v Římě, ale i jinde na mnoha dalších místech Evropy, později i v Americe. České země se mohou pochlubit 162 kostely, které jsou zasvěceny sv. Vavřinci.
Svatý Vavřinec pocházel z města Huesca v tehdejší římské provincii Hispánie, dnešního Španělska. Narodil se kolem roku 230 našeho letopočtu. V mládí přišel do Říma a za svého učitele si zvolili tehdejšího kněze Sixta od kterého získal náboženské vzdělání. Kněz Sixtus se poté stal papežem Sixtusem II. a Vavřinec byl v roce 257 jmenován arcijáhnem v čele římské církve, byl tak prvním ze sedmi římských jáhnů. Jeho úkolem byla správa církevního majetku a charitativní činnost. Vynikal ve ctnostech a v církvi mu byla svěřena kromě jiných služeb zvláště péče o chudé a nemocné. Císař Valerián v té době však velmi tvrdě pronásledoval křesťany a při jedné bohoslužbě odvedl i papeže Sixta II. Vavřinec ho doprovázel na popraviště a vyčítal papeži, že odchází bez něj, papež svého jáhna utěšoval a prorokoval, že jej zanedlouho bude následovat. Papež Sixtus II. byl sťat 7. srpna 258. Dal však předtím Vavřincovi úkol, aby rozdělili církevní poklad mezi chudé. Vavřinec splnil tento úkol a rozdal bohatství církve mezi chudé, když přišli císařovi lidé pro toto bohatství poukázal Vavřinec na děti, chudé a nemocné se slovy: „Zde je naše věčné bohatství.“
Podle názoru dnešních odborníků byl sv. Vavřinec sťat. Avšak více se uchytila legenda o tom jak císař zuřil a Vavřince čekalo bičování, mučení na skřipci a následné pečení na roštu nad žhavými uhlíky. Tato legenda se tak uchytila, že od 4. století je sv. Vavřinec zobrazován s roštem či dokonce na něm. Mezi jeho další atributy patří kniha, váček s penězi nebo chléb, jakožto symbol rozdělování statků mezi chudé. Zemřel 10. srpna 258. Svatý Vavřinec je patronem sládků, kuchařů, cukrářů, nožířů, zbrojířů, školáků, studentů, pradlen a sklenářů. Stejně jako svatý Florián byl ochráncem před požáry.
Poutě
Původně se poutí označovaly pobožné návštěvy posvátných míst. Slovo pouť se odvodilo od slovesa putovat, protože cílem cesty bylo vzdálenější posvátné místo. U nás patřili k oblíbeným poutním místům například Svatá hora nebo Stará Boleslav. Pro vesnici i celé okolí byla pouť velkým svátkem. Pouť bývalá velkým svátkem pro celou vesnici a okolí.
Jednalo se původně o zvyk venkovských lidí, kteří chodili na poutní neděle a mnohdy byly na cestě i více dní, pro ty, co se nemohli zúčastnit kupovali lidé svaté obrázky či růžence, které měli připomínat pouť na svaté místo. Postupně se však stala pouť akcí pro lidi ze všech vrstev. Jak šel čas měnila se podoba i smysl poutí. Od původního významu uctění světce se postupně přidal zábavní charakter, který dnes převládá.
Pouťová neděle ve vsi byla ve znamení stánků, houpaček a různých prodejců například perníkových srdcí. K vesnické pouti patřila i pouťová zábava, kam mířila místní chasa a kde se tancovalo zpravidla až do rána.
O pouti se schází většina rodiny a přijedou i její vzdálení členové, kteří nemají mnoho možností se během roku setkat a popovídat si. Udržuje se tak rodinná pospolitost i tradice. A každá hospodyně se při té příležitosti chce předvést svým kuchařským uměním. Podávají se slavnostní pokrmy i pití.
Jarmarky a trhy
Už od 12. století se začaly na našem území rozvíjet trhy, na kterých se soustřeďoval veškerý obchod. Uvádí se že na počátku 13. století bývalo na našem území v podhradích na více než 150 pravidelných trhů. Na pravidelných trzích vládl čilý ruch. Nebylo to pouze místo, kde probíhala směna zboží, ale jednalo se také v životě našich předků o velmi důležité komunikační místo, kde bylo možné dozvědět se veškeré novinky z okolí.
Návštěva trhu byla vždy pro obyčejné lidi sváteční události. Trhy se rozlišovaly na týdenní, konané zpravidla každou sobotu, a trhy výroční - jarmarky, vztahující se k nějaké události (například svátek světce, založení obce aj.). Na takovém výročním, svátečním trhu – jarmarku, který dříve trval mnohdy i několik dní, se prezentovali řemeslníci různých oborů. Své zboží tu nabízeli zástupci různých cechů. Bylo zde možné spatřit perníkáře, lákajícího především mladší generace na své medové zboží.
Babka kořenářka zas nabízela léčivé byliny a různé před zlými duchy chránící amulety. Mezi stánky zastupující cech řeznický, kovářský, košíkářský, krajkářský, pekařský a cukrářský procházeli drobní prodejci vajec, ovoce, zeleniny. Nelze opomenout nabízenou keramiku, různé (většinou plechové a dřevěné) kuchyňské nádobí, hračky a látky.
Oproti poutím zde nešlo ani tak o zábavu jako o obchod. Přesto se i zde objevovali různí potulní kejklíři, komedianti, cikánka věštící budoucnost, flašinetář, jarmareční zpěváci a loutkoherci obveselující jak prodávající, tak kupující. Největšími lákadly pro děti nebyly jen preclíky a různé sladkosti ale i sud s okurkami.
Po každém výročním trhu obyčejně následoval také trh dobytčí, kde se, jak už název napovídá, prodával dobytek. Trhy a jarmarky se udrželi dodnes, avšak né v takovém významu jako měli za dob našich předků. Jedná se spíše o malé městské trhy s pár stánky. Jarmarky doprovázející poutě toho nabízí více.
Pranostiky
Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
Svatý Vavřinec - první podzimec.
Na svatého Vavřince slunečnost, vína hojnost.
Do svatého Vavřince nechval pšenice.
Vavřincův déšť - myší úroda.
Je-li počasí o sv. Vavřinci pěkní, možno se těšit na deště.
Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce.
Pěkné počasí na sv. Vavřince ukazuje na pěkný podzim.