Půst: Tradiční i moderní pohled na postní období

Postní období je časem zklidnění, duchovní očisty a odříkání. Ačkoli dnes není půst tak striktně dodržován jako v minulosti, mnoho lidí se k němu vrací nejen z náboženských, ale i zdravotních důvodů. Co vlastně půst znamená, jaké má historické souvislosti a jak ho lze uchopit v moderní době? A co si během postního období připravit k jídlu? Pojďme se na to podívat.

Historie a význam půstu

Půst má v křesťanství dlouhou tradici. Začíná na Popeleční středu a trvá 40 dní až do Velikonoc. Symbolizuje Ježíšův pobyt na poušti a přípravu na největší křesťanský svátek. Dříve byl velmi přísný – lidé se zříkali masa, mléčných výrobků a často jedli jen jednou denně. Dnes je půst vnímán spíše jako období sebereflexe a střídmosti.

Půst v současnosti

Mnoho lidí dnes chápe půst jako příležitost odlehčit svůj jídelníček a vyzkoušet zdravější stravování. Někteří omezují konzumaci masa, jiní se vzdávají sladkostí, alkoholu nebo dokonce sociálních sítí. Oblíbené jsou i přerušované půsty (např. 16:8, kdy se jí jen v osmihodinovém okně během dne) nebo postní dny, kdy se konzumuje jen minimum kalorií.

Zdravotní přínosy půstu

Půst není jen náboženskou tradicí, ale i přirozeným způsobem detoxikace organismu. Mezi jeho výhody patří:

• Podpora trávení – lehčí jídla pomáhají snížit zátěž na trávicí systém.
• Lepší metabolismus – střídmost v jídle může pomoci s regulací hmotnosti.
• Prevence civilizačních nemocí – omezení cukru a průmyslově zpracovaných potravin prospívá srdci i celkové kondici.
• Psychická pohoda – vynechání některých potravin (např. kofeinu, alkoholu) může přispět k lepšímu spánku a soustředění.

Postní neděle a jejich význam

Celkem tvoří postního období 6 postních neděl. Každá z nich má svůj název a pojí se k ní různé lidové zvyky. Společně se 40 postními dny tvoří 46 dní před Velikonocemi a každá z nich má svůj specifický název a význam:

1. Černá neděle – začátek postní doby, období zamyšlení a ztišení. Označení černá získala tato neděle podle barvy oděvu, které nosily ženy do kostela. Byly symbolem smutku nad smrtí Ježíše. Nosily zejména černé šátky.
2. Pražná neděle – pojmenovaná podle tradičního jídla „pražmo“ (pražené obilí), připomíná skromnost v jídle.
3. Kýchavá neděle – podle lidového pověření mělo třikrát kýchnutí v tento den znamenat ochranu před nemocemi.
4. Družebná neděle – v minulosti den setkávání a společenského života. Název družebná si získala podle tradic a zvyků jež se tento den děly. Zejména pak jde o družby. Ženich spolu s družbou chodil k domu dívky, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy. V tuto neděli se také pořádaly různé oslavy během kterých se dívky starali o to, aby bylo dost likéru a chlapci o to aby bylo dost piva.
5. Smrtná neděle – spojená s tradičním vynášením Morany, symbolu zimy a smrti.
6. Květná neděle – poslední postní neděle připomínající Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, začátek pašijového týdne.Své označení si získala díky narašeným proutkům, tzv. kočičkám. Pro většinu lidí tímto dnem začíná pašijový týden a s ním Velikonoce.

Tyto neděle připomínaly jednotlivé fáze přípravy na Velikonoce a měly své rituály i symboliku.

Změna letního času

V období postních nedělí se také nejčastěji setkáme se změnou zimního času na letní. To znamená,  že ručičky hodin se posunou o hodinu dopředu. Slunce tedy bude vycházet déle ale také bude déle zapadat. V této době trvá den zpravidla něco přes 12 hodin, vždy to vychází až po dni jarní rovnodennosti a dny se nám až do letního slunovratu stále prodlužují.

Původním důvodem zavedení letního a zimního času byla úspora energie. Dnes už to však není úplně pravda. Navíc se spekuluje o dopadech změn času na zdraví člověka. Podle některých výzkumů by ten “správný” čas pro člověka měl být ten zimní.  Na zrušení střídání času si ale budeme muset ještě počkat. A to nejspíše až do roku 2026. Momentálně platí  letní čas ve většině Evropských zemí, Severní Ameriky a Blízkého východu. Naopak ve většině Asie, Afriky a Jižní Ameriky již střídání času není.

Postní recepty – lehká a výživná jídla

Během postního období se doporučuje zaměřit na jednoduchá a přirozená jídla. Zde jsou dva recepty, které si můžete snadno připravit.

Luštěninová polévka s kořenovou zeleninou

Tato výživná polévka je plná rostlinných bílkovin a zahřeje během chladnějších dnů.

Ingredience:

• 200 g červené čočky
• 1 mrkev
• 1 petržel
• 1 cibule
• 2 stroužky česneku
• 1 lžíce olivového oleje
• 1 lžička kurkumy
• 1,5 l vývaru nebo vody
• sůl, pepř dle chuti

Postup:

1. Na oleji orestujte nakrájenou cibuli, česnek, mrkev a petržel.
2. Přidejte čočku, zalijte vývarem a přiveďte k varu.
3. Přidejte kurkumu, osolte a opepřete.
4. Vařte asi 20 minut, dokud není čočka měkká. Podávejte s celozrnným chlebem.

Zapečená zelenina s bylinkami

Jednoduché, chutné a zdravé jídlo, které si můžete přizpůsobit podle sezónních surovin.

Ingredience:

• 2 cukety
• 2 papriky
• 1 lilek
• 2 lžíce olivového oleje
• 1 lžička provensálských bylinek
• sůl, pepř

Postup:

1. Zeleninu nakrájejte na větší kusy a smíchejte s olejem a bylinkami.
2. Rozložte na plech vyložený pečicím papírem.
3. Pečte na 180 °C asi 30 minut.
4. Podávejte samotné nebo s celozrnnou rýží.

Půst není jen o odříkání, ale i o uvědomění si toho, co jíme a jakým způsobem. Ať už se rozhodnete pro tradiční půst, nebo jen odlehčíte svůj jídelníček, může to být příjemná a prospěšná změna. Vyzkoušejte některé z uvedených receptů a užijte si toto období ve zdraví a pohodě!

Pro více článků navštivte naši rubriku Blog a recepty, kde najdete zajímavé články i chutné recepty. 

• Postní období
• Postní neděle a lidové zvyky 1. díl
• Postní neděle a lidové zvyky 2. díl
• Postní období – co jíst? Jáhly! 2.díl
• Postní období – co jíst? Jáhly! 1. díl
• Co jíst v postním období? Brambory!
• Popeleční středa a pučálka
• MDŽ – pozůstatek doby minulé ... nebo ne?
• Masopust: Oslava veselí, hojnosti a tradičních zvyků

V prodeji už jsou velikonoční produkty nejen pro koledníky. Všechny najdete v kategorii Velikonoce.