Štědrý den - zvyky a tradice
Vánoce jsou tady, všude voní vánoční cukroví, hrají koledy a svítí světýlka. Vánoce mají být svátky klidu a míru, pohody a pokoje, měly by být plné rozjímání nad uplynulým rokem a oslovou nového života. Tento svátek je opředen mnoha mýty a pověrami ale také zvyky a tradicemi. V dnešním článku se na Vánoce, konkrétně na Štědrý den podíváme zblízka.
Jak u nás den probíhá?
Ráno se v mnoha rodinách začíná zdobit stromeček, někde se však zdobí už dopředu. K snídaní bývá něco sladkého, k obědu ideálně bezmasé jídlo. Pověru, že ten kdo nebude jíst celý den uvidí zlaté prasátko známe všichni. Poté se většinou tráví den u televize u pohádek a tradicí je, že se schází celá rodina na slavnostní večeři.
Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti, například připravit talíř na víc pro nečekanou návštěvu, pod talíř dát minci nebo šupinu (ta měla zajistit v příštím roce dost peněz) a od stolu mohla vstávat jen hospodyně.
Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší "Ježíšek".
Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista.
Symboly štědrého dne – hvězda, stromeček a jmelí
Mezi symboly bezesporu patří hvězda, zejména ta, která se zjevila před narozením Ježíše Krista – betlémská hvězda, v přeneseném významu se dnes používá jako častá dekorace, jejím původním významem byla víra v nové a lepší časy. Dalším symbolem je vánoční stromeček, který jim kupodivu není tak dlouho. Zdobení vánočního stromečku - smrku, jedle či borovičky - se k nám dostala z Německa a má svůj původ v pohanském zdobení lidských obydlí chvojím na ochranu před vším zlým. Církev nakonec zdobení stromků přijala a dnes větve symbolizují věčný život. První stromky byly zavěšovány za špičku ke stropu a později dokonce špičkou dolů. Tradičně se stromy zdobily a to i v chudých rodinách, vešelo se na ně cukroví, perník, jablka, zabalený cukr, ořechy nebo trnky. Místo dnešních světlíček byly svíčky. Další zelenou výzdobou je dnes jmelí, které se připevňuje na lustr nebo dveře. Darované jmelí přináší štěstí, proto ho s sebou přinášejí návštěvy. Polibek pod ním má posílit lásku.
Tradice, zvyky, magie?
Štědrý večer byl odpradávna vnímán jako magická doba, se kterou jsou spjaté určité zvyklosti. Některé z nich si přiblížíme. Přes den se nemá zametat a vynášet odpadky, protože byste spolu s nimi vynesli z domu štěstí a vymetli duchy zemřelých, kteří v tyto dny přicházejí na návštěvu. Stejně tak je na Štědrý den zakázáno prát, i to přináší neštěstí a smůlu.
Oblíbená tradice je krájení jablka – Vyberte vždy zdravé a čerstvé jablíčko, které překrojte napůl tak, aby řez vedl středem jablka kolmo na osu bubák-stopka. Pokud na vás po rozkrojení vykoukne hvězdička, čeká vás rok plný zdraví a spokojenosti, pokud je jádřinec červavý, lze čekat nemoc a pokud jsou jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozí nejhorší. Podobnou informaci jako jablka podle tradice ukrývají i vlašské ořechy. Kdo ve čtyřech nalezne zdravá jádra, bude sám zdravý celý rok. Předpověď budoucnosti je na Štědrý den prostě v kurzu. Další metodou jak se něco dozvědět bylo nad plamenem či na kamnech se roztaví kousek olova, které se posléze najednou vylije do nádoby s vodou. Podle tvaru, do kterého olovo ve vodě ztuhne, přítomní usuzují, co dotyčného čeká.Olovo můžete nahradit voskem.
Další oblíbenou tradicí je pouštění lodiček z ořechových skořápek. Ořechová lodička se zapálenou svíčkou se vypustí do větší nádoby s vodou. Její plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo ji vyslal.
S výkladem budoucnosti také souvisel hod střevíčkem, podle kterého se dívky dozveděli jestli se brzy vdají – dívka hází střevícem přes hlavu. Jestliže dopadne patou ke dveřím, zůstane i nadále doma. Pokud ale bota zamíří špičkou ze dveří ven, čekají dotyčnou vdavky a odchod od rodičů.
Úsměvné tradice a pověry
Pokud si na Štědrý den potřete tváře medem, zajistíte si tím, že budete po celý příští rok sladcí a budou vás mít všichni rádi.
Pokud dívky tajně získají devět patek z vánoček, do roka se určitě vdají.
Pokud se na Štědrý večer proběhnete bosí po sněhu, nemoci se vám v příštím roce budou vyhýbat.
Kdo pod štědrovečerním stolem šlápne bosou nohou na sekeru, nebudou ho bolet nohy a celý rok zůstane zdráv.
Kdo prý půjde přesně o půlnoci pro vodu do studny, nabere víno.
Pokud vydržíte celý Štědrý den se postit, tak večer se vám pak zjeví zlaté prasátko, které vám zaručí hojnost a dobrou úrodu na celý příští rok.
Smůlu přináší, když ženy na půlnoční mši pletou či šijí, protože dílo následně zničí myši.
Pranostiky:
Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.