Svatojánská noc, oslava konaná večer 23. června, představuje fascinující spojení pohanských a křesťanských tradic. Tento magický večer je nejen připomínkou svátku svatého Jana Křtitele, ale také oslavou letního slunovratu, kdy je den nejdelší a slunce dosahuje svého vrcholu.
Zapalování ohňů na návrších
Jedním z hlavních symbolů Svatojánské noci je oheň. Naši předkové věřili, že ohněm mohou dodat slunci sílu, aby i nadále zahřívalo a osvětlovalo svět. Proto zapalovali ohně na vyvýšených místech, kde se lidé shromažďovali, tancovali a zpívali. Přeskakování ohně bylo považováno za rituál přinášející zdraví a upevňující lásku mezi zamilovanými.
Byliny svatojánské noci
Svatojánská noc byla také časem sběru léčivých bylin, které měly právě v této době získávat magickou moc. Mezi nejdůležitější byliny patřila třezalka, o které se věřilo, že je posvěcena krví svatého Jana Křtitele. Kromě třezalky lidé sbírali mateřídoušku, jitrocel, heřmánek, růži šípkovou a další byliny, aby z nich vytvářeli léčivé tinktury a masti, nebo je vkládali pod polštář s nadějí na sny o budoucím partnerovi.
Otevírání skal a hledání pokladů
Podle legend se o Svatojánské noci otevírají skály, aby vydaly své poklady. Tato pověra je spojena se zlatou kapradinou, která prý ukazuje cestu k těmto pokladům. Mnozí věřili, že pouze panna, která se odváží jít do lesa nahá, má šanci nalézt poklad.
Magické rituály a milostná kouzla
Svatojánská noc byla také časem milostné magie. Děvčata trhala devatero kvítí a vkládala si ho pod polštář, aby ve snu spatřila svého vyvoleného. Věnce z bylin byly vhazovány do vody nebo přeskakovány přes oheň, aby zajistily věrnost a lásku. Kvetoucí zlaté kapradí mělo podle pověsti otevírat skály a zjevovat poklady, což přitahovalo mnoho odvážných mladíků a dívek do lesů.
Očistné koupele a svatojánská rosa
Svatojánská rosa a očistné koupele byly dalšími důležitými rituály. Rosa měla přinést zdraví tomu, kdo se v ní proběhl, a voda z pramenů se používala k očistným koupelím, které měly ozdravit tělo i ducha. Tyto rituály byly provázeny modlitbami a zaříkáváním.
Proč se slaví?
Svatojánská noc je příležitostí k propojení s přírodou a jejími cykly. Oslavujeme narození svatého Jana Křtitele, který křtil Ježíše Krista a je považován za velkého proroka. Církev se snažila původní pohanské oslavy potlačit, ale nakonec je integrovala do svých tradic. Dnes tak máme možnost oslavit tuto magickou noc, kdy se snoubí historie, víra a přírodní síly.
Svatojánská noc je večerem plným kouzel, rituálů a radosti. Ať už se rozhodnete zapálit oheň, nasbírat byliny nebo hledat poklady, je to čas k oslavě života, lásky a zdraví. Připojte se k těmto starobylým tradicím a zažijte kouzlo Svatojánské noci!
TIP: Vydejte se do přírody za světluškami. Začíná doba jejich párování. Svítí tedy od setmění přibližně až do jedné hodiny ranní. Daří se jim u vody, ale najdete je i na zahradě, což vás může těšit – nejen, že jsou hezké na pohled, jejich larvy jsou dravé a živí se slimáky.
Pranostiky:
Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
Na svatého Jána nebývá noc žádná.
Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.
Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele.
Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
Do Jana Křtitele nechval ječmene.
Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě.
Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
Panuje.li okolo svatého Jana jižní neb jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou pléště v horkém pásmu.
Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.